A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Velká Británie - Cestopisy

Londýn

Podrobný popis poznávacího zájezdu, s uvedením cen vstupného a několik tipů a postřehů na závěr.

Londýn

Má první návštěva Anglie - tato objevná cesta do Londýna začala opět v Praze na Zličíně v pátek s odjezdem v 19:30. Cesta uplynula docela rychle. Skvělá paní průvodkyně nám pověděla vše potřebné a než jsme se stačili vzpamatovat z noci v buse přijeli jsme do francouzského přístavu v Calais. Museli jsme vystoupit a projít předsunutou anglickou pasovou kontrolou. Po nějakém čase stráveném v přístavišti jsme opět nastoupili do busu a ten s námi najel na trajekt. Během plavby jsme se toulali po lodi, byly tam obchody s parfémy a kosmetikou za výhodné ceny, nějaké ty suvenýry a samozřejmě bary a restaurace. Čas se nám posunul o hodinu zpět, když jsme dopluli do přístavu v Doveru po cca 90ti minutách plavby, tak jsme měli hodinu k dobru. Opět jsme se naložili do busu a ten s námi vyjel vstříc anglickému dobrodružství. Hned na úvod nás v Doveru čekala parádní mlha, takže jsme ani neviděli ty pověstné bílé útesy. Jen sem tam po cestě z přístavu se nám ukázaly. Paní průvodkyně připomněla známý slogan (dnes už nepravdivý, díky existenci eurotunelu): „mlha nad kanálem – kontinent izolován“. Zhruba po 100km dálnicí A20 jsme se dostali k Londýnu. Autobus nás zavezl k naší první zastávce u známé katedrály svatého Pavla (St. Paul´s Cathedral), kde jsme dojeli v 14:45 GMT. Katedrála je největším dílem sira Christophera Wrena, který je zde i pochován. 111 metrů vysokou kupoli z portlandského kamene velikostí předčí už jen kupole katedrály sv. Petra v Římě. Vstupné pro člena skupiny činilo 10 liber. Paní průvodkyně zajistila vstupenky a letáček s informacemi a šli jsme na prohlídku. Uvnitř je zakázáno focení, ale ti drzejší si to občas neodpustili než na ně ostraha přišla. Po zdolání 257 schodů jsme vystoupali do Whispering gallery (šeptající galerie), která je 30 metrů vysoko. Název pochází od její dokonalé akustické vlastnosti, kdy šeptání do zdi jednoho slyší druhý ze zde na protější straně. Nepodařilo se nám to ozkoušet, protože tam byl docela hluk a nával lidí. Tak jsme se raději vydali ještě výše a po dalších 119 schodech jsme se dostali do tzv. Stone Gallery ve výšce 53 metrů. Tato galerie se nachází již zvenčí kopule. Je tam krásný výhled do okolí, ideální na focení je ovšem výhled z nejvyšší galerie tzv. Golden Gallery. Nachází se ve výšce 85 metrů a celkem musíte zdolat 528 schodů. Je to docela fuška, uzounké schody a chodbičky, nic pro klaustrofobiky. Navíc tam bývá hlava na hlavě, aspoň my v tu sobotu jsme jen stáli ve frontě a postupovali výše tak po pěti schodech. Výhled stál za to. Londýn je směsice mnoha stylů. Moderna se prolíná s historií na každém rohu. Pokocháni krásnýmy panoramaty jsme se vydali dolů a ještě jsme se šli podívat do krypty, kde se nachází pokladnice s obřadními nádobami, pohřební síň a kaple věnovaná členům řádu Britského impéria. Nejvzácnější jsou hrobky vévody Wellingtona a admirála Lorda Nelsona. V 16:45 jsme se opět naložili do busu, který nás dovezl k towerskému mostu (Tower Bridge). Monumentální zvedací most postavený v letech 1886-1894 v gotickém slohu. Je možnost zajít na prohlídku, která je přístupná ze severního břehu Temže, na tu jsme bohužel neměli čas. Asi by to bylo zajímavé podívat se do útrob tohoto díla viktoriánského inženýrství. Nafotili jsme most v měkkém světle zapadajícího slunce a vydali se k hotelu. Hotel se nacházel kousek od řeky Temže poblíž psího ostrova (Isle of Dogs), kam jsme chodili večer na procházky a také vyzkoušet místní restaurace. Po nábřeží řeky Temže, která se klikatí celým Londýnem, se v pohodě pěšky dostanete až k 260m vysokému supermodernímu kancelářskému komplexu Canary Wharf v části Docklands – londýnské doky byly za druhé světové války vybombardovány a až v 90.letech 20.století prošly změnami. Úlohu doků převzaly nové kontejnerové přístavy na východě blíže moři a Docklands se díky své poloze blízko finančních institucí v City přebudovalo na finanční business centrum. O víkendu tu bylo téměř liduprázdno, bylo to příjemné i pro cestování autobusem, kdy nám průvodkyně tvrdila, jak je na silnicích „prázdno“, nechtělo se nám věřit, ale v týdnu jsme teprve poznali, co je to provoz. Není nic horšího než popojíždění v hustém městském provozu. Nebudu ale předbíhat, čekala nás neděle, kdy jsme se po snídani vydali autobusem směrem ke Greenwich. Park je rozlehlý a na kopci uprostřed stojí královská observatoř (vstup volný). Nadšenci pro vesmírné záležitosti tu měli úplný ráj. Mnoho interaktivních exhibicí, i když bez dobré znalosti angličtiny to bylo půl zábavy. Vyfotili jsme se na nultém poledníku, zkontrolovali si přesný greenwichský čas a šli jsme dolů k námořnímu muzeu (National Maritime Museum), ke kterému patří i budova Queen´s house. Muzeum má po přestavbě největší prosklenou střechu v Evropě a představují se zde dějiny královského a obchodního námořnictva. Vstup je volný, takže jsme tam taky nakoukli v rámci volna, které jsme v Greenwich dostali. Naproti muzea stojí Old Royal Naval College, která kdysi sloužila jako nemocnice pro penzisty námořnictva (dnes univerzita). Pokračovali jsem dále do „centra“ Greenwich. Nachází se tam známy krytý trh, kde bývá o víkendu opravdu rušno, jak jsme se přesvědčili. Člověk tam narazil na výrobky a pochutiny snad ze všech koutů světa. V určený čas jsme se opět autobusem přesunuli do centra k Toweru (vstupné pro člena skupiny 15,30 GBP). Pevnost Tower of London leží na severním břehu Temže, je to hrad s věžemi obklopený dnes již vyschlým vodním příkopem. Tvrz sloužila jako pevnost, skladiště zbraní, palác a vězení. V centru komplexu stojí Bílá věž (White Tower), kde v době naší návštěvy byla expozice s názvem: „Henry VIII: Dressed to Kill“ - výstava výzbroje, výstroje a starých válečných zbraní. Některé bylo možno potěžkat nebo tu byla možnost vyzkoušet výhled z přilby brnění uprostřed válečné vřavy. Také velice interaktivní výstava. Výstavy a muzea v Anglii nejsou tak obyčejné (až „nudné“) jako jiná, co jsem kdy viděla. Navštívili jsme také klenotnici (Jewel House), kde jsou vystaveny korunovační klenoty, na zdi běžel záznam korunovace královny a návštěvníci v souvislé frontě pomalu postupovali určenými trasami. (Kolem královských klenotů projedete na jezdícím pásu). Tower stráží krkavci, kteří Vás budou sledovat při vašem okukování towerského nádvoří, kde také narazíte na místo popravy mnoha známých osobností, které jsou vypsány na skleněném „pomníku“. Hlídat a korigovat vaše chování budou také lidští strážci Toweru - Beefeaters, kteří mají v pevnosti i své byty. Navštívili jsem zde také krvavou věž (Bloody tower), kde byla vystavena mučidla. Tímto jsme zakončili naši návštěvu Toweru a na závěr nedělního dne jsme se vydali na procházku centrem. Autobus nás vysadil u Národní galerie na Trafalgarském náměstí, odkud jsme šli na Leicester square a přes čínskou čtvrť Soho až ke Covent garden, kde probíhala u tržnice (Market hall) na náměstí vystoupení pouličních umělců. Obešli jsme budovu královské opery (Royal Opera House) a šli dolů k řece na odjezd do hotelu. Najednou tu bylo pondělí ráno my jsme vyjížděli směr Windsor. Windsorský hrad (skupinový vstup 13,95 GBPna osobu) je nejstarší i největší obydlený hrad v Anglii a oficiální rezidence královny Alžběty. Kolem kulaté věže se rozprostírá krásně udržovaná zahrada a vše je obehnáno hradbami. K vidění jsou zpřístupněny některé státní komnaty a miniaturní funkční domek pro panenky (Queen Mary´s Dolls House). Přes bránu Lower Ward přijdete ke kapli sv. Jiří (St. George´s Chapel), kde je pohřbeno deset panovníků včetně Jindřicha VIII. Skrz staré nádraží jsme se opět vrátili na parkoviště k autobusu, který nás zavezl do Salisbury. V Salisbury nás čekala návštěva raně gotické katedrály s nejvyšší kostelní věží v Anglii. Vstupné skupinové nás vyšlo na 3,75 GBP. Prohlídkou uvnitř jsem přečkali zrovna začnuvší deštík. Dostali jsme ke vstupence dokonce i české povídání, myslím, že jsme ho měli objednané. Uvnitř se smělo všude fotit, vyjma místa uložení jednoho ze čtyř exemplářů Velké listiny svobod z roku 1215. Dokonce tam měli český překlad :-) . Porozhlédli jsme se po nádvoří a vydali se do městečka. Dalo se tam opravdu levně nakoupit, přišlo nám to až neuvěřitelné. Krásné čisté uličky s bohatou květinovou výzdobou a protékající řeka plná vodního ptactva vytvářela příjemnou a pohodovou atmosféru. Po návratu k autobusu jsme se vydali na poslední cíl pondělního putování a tím byl Stonehenge. Bylo již pozdní odpoledne, nebe plné mraků, i přesto slunce ještě svítilo. Ideální počasí pro návštěvu tohoto magického místa. Vstupné do oploceného areálu nás stálo 6,60 GBP. Přímo ke kamenům se nesmí, ale dá se to obejít kolem dokola. Takhle navečer tam už nebylo příliš moc lidí a tak se dalo i dobře fotit. Slyšela jsem od známých, že to není tak velké, jak by se zdálo, ale na vlastní oči mi to připadalo minimálně jako ideální objekt k focení a nevím jestli to bylo pohodou náladou, ale cítila jsem se tam tak nějak jinak. Nakoupili jsme suvenýry, které tam měli moc hezké a odebrali jsme se na zpáteční cestu do hotelu. Poslední den v Londýně jsme začali u Londýnského oka (London Eye), které stojí na břehu Temže. Je to takový přerostlý kolotoč :-) Je vysoké 135 metrů, má 32 kabinek a do jedné se vleze 25 lidí. Jede to 35 minut a z vrchu je výhled asi do 40km. Opravdu úchvatné výhledy. Lístek vyšel na 17£ a stálo to za to. Počasí nám zrovna přálo a tak jsme si jízdu užili. Pak jsme se vydali přes Westminsterský most k Westminsterskému opatství. To se ale počasí zkazilo a pršelo. Poslední den nám to ten déšť opravdu vynahradil za celý pobyt. Došli jsme dále k Whitehall podívat se na výměnu jízdní stráže a pak přes park Sv. Jakuba (St. James´s Park) k Buckinghamskému paláci. Park je opravdu úžasný, mnoho druhů vodního ptactva na jezeře, dokonce i pelikáni. Krásné stromy a květinové záhony. U paláce jsme se podívali na výměnu stráží a vydali se, opět v dešti, kolem rezidence prince Charlese a kostela sv. Jakuba až na Piccadilly Circus. Odpojili jsme se od skupiny a vydali se přes Leicester square na Oxford street na nákupy. Utratili jsme zbytek peněz a sedli jsme si na kafe, kde jsme přečkali šílenou bouřku. Pak jsme se vydali k určenému místu odjezdu na Trafalgar square. Cestou jsme se stavili v Národní galerii (vstup volný), kde jsme strávili poslední čas před odjezdem. Pak už nás autobus nabral a jelo se směr Folkestone, kde se vjíždí do Eurotunelu. Na parkovišti je takové jakoby nákupní a odpočinkové centrum, kde lidi tráví nějaký ten čas před vjezdem na vlak, kterým se přepravují dopravní prostředky pod kanálem. Následovala pasová kontrola a pak nájezd busu i s pasažéry do vagónu vlaku. Každý bus má svůj vagón během cesty uzavřeny, lidi mohou chodit po vlaku skrz spojovací dveře. Cesta trvá 35minut. Vyjede se ve Francii opět poblíž Calais. Do Plzně jsme dorazili kolem druhé hodiny odpolední.Cesta proběhla v pohodě, autobus prostorný a pohodlný, takže se člověk i vyspal. Pro nás Moraváky je nejhorší cesta domů. Když vlaky jedou, tak se to ještě dá, ale známe České Dráhy ;-)
Na závěr bych zmínila, že se mi Londýn líbil. Známý citát „Kdo je unaven Londýnem, je unaven životem“ potvrdil fakt, že ještě nejsem tak stará a unavená :-) K poznávání tohoto velkoměsta doporučuji mít stále po ruce nějakou tu větrovku proti dešti, protože s deštníky se po přelidněných ulicích chodí hůře. A to mě překvapilo. U nás začne pršet a na ulici pomalu nevidíte člověka, v Londýně jsou stále stejné davy, ať prší nebo svítí slunce. Je vidět, že jsou lidé zvyklí a turistům zase nic jiného nezbývá. Na rozdíl od všech doposud navštívených měst mě překvapilo, že toalety jsou zdarma a téměř na každém rohu. V době naší návštěvy jsme zrovna vychytali uvádění premiéry nového Harryho Pottera do kin. Přijeli herci i spisovatelka a davy fanoušků zavalily celé Leicester Square, že se pomalu projít nedalo. Tak to byl takový nečekaný bonus :-) škoda jen, že počasí nevyšlo. Zájezd to byl dobře vymyšlený, možná by snesl den navíc, ale to by již cenově bylo méně atraktivní. Teď jenom doufám, že suvenýry, pohledy, stovky fotek a zážitky je vše, co jsem si z tohoto zájezdu dovezla. Zatím se cítím dobře, tak snad ano.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0327697

Londýn

31.07.2009
Komentáře
2
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
beruna 16.09.2010 16:47
 

Dík za všechny informace,super.Jitka

  • Anonym (3)
  • Anonym (1)
Jala 20.08.2009 16:31
 

Pěkný a podrobný popis zájezdu step by step!!! Při čtení jsem si zavzpomínala i na naši cestu v roce 2001. Ačkoli nám tehdy příliš Londýn k srdci nepřirostl, Tvoje poutavé vyprávění mě inspirovalo k letu do Londýna. Už i proto, že je to jediná pravidelná linka Ryanairu, která od nás lítá. Právě letí nad naší zahradou! :-D

  • Anonym (2)
Zpět na všechny diskuze