Anglická tradiční hrabství či historická hrabství je označení pro starobylé územní členění Anglie do 39 oblastí označovaných jako hrabství (anglicky county), a používaných několik staletí jak pro administrativní tak pro geografické účely. Jako územně správní celky byla zákonem o místní správě[1] z roku 1888 zrušena k 1. dubnu 1889. Během historie se z nich staly celky pro zeměpisné popisy.

Vytváření tohoto souboru hrabství započalo již v 10. století a skončilo až v 16. století, což se týká především hrabství sousedících s Walesem.

Termín „tradiční hrabství“ se vztahuje především na hrabství, která existovala jako administrativní celky v období od 16. století (po přijetí aktů o unii mezi Anglií a Walesem) do 31. března 1889, než došlo 1. dubna 1889 k vytvoření administrativních hrabství na základě zákona o místní správě z roku 1888.

V Anglii existují různé skupiny a organizace, které podporují jejich znovuzavedení jako administrativních celků.