A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Velká Británie - Cestopisy

Malé putování po Anglii

Téma Malé putování po Anglii jsem si vybrala proto, že mám ráda cestování a hodně se o toto zajímám. Viděla jsem Paříž, Barcelonu, Vídeň, navštívila jsem několikrát Chorvatsko, Itálii, Krétu a další. Všechny tato místa se mi moc líbila, ale Anglie mě asi zaujala nejvíce. Proto myslím, že v této době by lidé měli něco vědět o tom, jak to vypadá mimo jejich domovy a ne jenom sedět u televize nebo počítače.

Naše „Malé putování po Anglii“ začíná po 24 hodinách strávených v autobuse a necelé dvě hodiny na trajektu plujícím přes kanál La Manche, v přístavním městečku Dover, které je známé svými křídovými útesy. Na vrcholu útesů stojí středověký hrad. Nechal ho postavit Jindřich II. ve 12. století. Tady se ale nemůžeme zdržovat, protože jedeme do mnohem většího města - do Londýna, kde strávíme celý den. Upozorňovali nás, že v Anglii často prší, takže jsme na to byli připraveni, ale počasí vypadalo úplně jinak. Na obloze ani mráček a teploměry ukazovaly k 30 stupňům, a tak jsme se pustili na naší “sightseeing tour“ v pořádném teplíčku. První zastávkou bylo London Eye, které je turisty velmi oblíbené. Šplhá do výšky 135m a jedno otočení trvá cca 30 minut. Z kola můžete vidět spoustu londýnských památek. Nejvíce nás uchvátil Westminsterský palác, kde se nachází sídlo Parlamentu Spojeného království, a Big Ben, což je přezdívka pro hodiny na Hodinové věži. Jeho ciferník má průměr 8 metrů, takže jím klidně projede i londýnský autobus Double Decker. Po krásném výhledu jsme se šli podívat na královsky důležité místo - Westminster Abbey. Zde je pohřbeno několik králů a královen Velké Británie a také se tu konají královské svatby. Po vyfotografování historické památky ze 7. století, jsme pelášili okolo Downing street, kde sídlí vláda, a přes St.James‘s park jsme došli až k Buckingham Palace. Buckinghamský palác je jednou z nejvíce navštěvovaných míst v Londýně, protože právě zde bydlí královna Velké Británie. V 300 let starém paláci můžeme najít až 600 pokojů. Poté co ho prohlédneme ze všech stran, se vydáme ulicí The Mall k Trafalgar square, kde se tyčí 65 m vysoký sloup se sochou generála Nelsona, který padl roku 1805 v bitvě u Trafalgaru. Náměstí je známé svými sochy lvů okolo sloupu, Národní galerií a spousty holubů. Odtud se vydáme na další náměstí- Leicester square. Je obklopeno množstvím kin (Odeon, Empire, Prince Charles Cinema), klubů, barů a restaurací. Nejvíce asi zaujmou otisky rukou slavných hvězd (Bruce Willis, Sean Connery, Pierce Brosman, atd.). A poslední, třetí náměstí, které navštívíme je Piccadilly Circus. Na něm můžeme spatřit velké LED displeje s různými reklamami (Coca cola,…). Uprostřed náměstí stojí kašna, na jejímž vrcholu je umístěna socha stojící na jedné noze, nazývaná Eros (Anděl křesťanské charity). Poslední místo, které dneska v Londýně uvidíme, je královská rezidence - Kensington Palace. Ale nejdříve se tam musíme nějak dostat, a tak využijeme londýnskou podzemku, která má přes 270 stanic. Dole v metru bylo tolik lidí, že jsme museli na pár minut zastavit, protože cesty byli ucpané. (Pro případ nouze jsme dostali plánek metra, kdybychom se ztratili, ale ztráty nebyly žádné.) Po chvilce jsme se dostali do přeplněného vagónu, kde bylo snad 30 stupňů, a my si přáli jedinou věc, abychom to peklo měli za sebou. Za patnáct minut se tak stalo a my opět dýchali čerstvý vzduch. Poté jsme se vydali směrem ke Kensingtonskému paláci. Byl postaven v 17. stoletím pro vévodu z Nottinghamu. Poté byl také rekonstruován a rozšířen slavným anglickým architektem Christopherem Wrenem. Zahrady Kensingtonského paláce se rozkládají na ploše 111 hektarů a jsou velmi vhodné na piknik a další letní činnosti. My však nebudeme sedět a odpočívat v zahradách (i když bychom rádi, bohužel čas nám to nedovolí), ale koukneme se dovnitř na výstavu princezen, které dříve palác obývaly. Po úspěšném odhalení všech sedmi princezen se konečně odebereme domů. Tímto však den nekončí, protože se ještě musíme přesunout do anglických rodin, u kterých budeme trávit všechny noci, strávené v Anglii. Řekli nám, že některé rodiny mohou být i sociálně slabší, takže nemáme čekat žádný přepychový palác. A tak celou cestu na místo vyzvednutí, jsme netrpělivě odpočítávali poslední km cesty. Když jsme konečně dorazili na smluvené místo, tipovali jsme, u koho budeme bydlet. Asi po deseti minutách se ohlásila naše rodinka. Byla to taková starší, drobná paní s milým úsměvem a malým autem. Po chvíli jsme se do její modré Toyotky nacpali a mohli odjet. Za 15 minut už jsme stáli před naším dočasným domovem. Byl to dvoupatrový, řadový domek s číslem 3. Uvnitř to vypadalo překvapivě hezky a celé přízemí (vstupní hala, koupelna, ložnice a kumbál) bylo naše. Nad námi se nacházela kuchyně s jídelnou, vedle obývací pokoj. Úplně nahoře měla ložnici s koupelnou naše hostitelka, ale to nevíme jistě, protože jsme tam nebyli. K večeři nám uvařila těstoviny s omáčkou, které chutnaly výborně, a pak nám připravila vanilkovou zmrzlinu s čokoládou a ovocem. Po lahodné večeři jsme jí přinesli dárky z domova. Bylo to trochu divné, protože jsme přivezli samý alkohol (pivo, červené víno a šampaňské). Na druhou stranu, kdo mohl tušit, že bude žít sama. Ale tipuji, že podle výrazu ve tváři se jí dárky líbily. Po večeři jsme si s ní povídali jenom chvíli, protože jsme byli hodně unavení po jízdě v autobuse a celém dni chozením po Londýně. Konečně jsme se mohli osprchovat a jít se pořádně vyspat.

Stonehenge, Salisbury, Winchester Třetí den naší výpravy, začínáme vynikající snídaní od naší „anglické babči“. Připravila nám pěkně křupavoučké tousty a různé druhy cereálií s mlékem. Po snídani nám ještě přibalila balíček s jídlem na celý den (měli jsme nejlepší svačiny ze všech). Poté nás odvezla na smluvené místo a od této chvíle, jsme zase mohli otevřít pusu a žasnout nad památkami nebo městy, které nám Anglie předvedla.
První zastávka dnešního putování je megalitická kruhová stavba Stonehenge. Pochází z roku 3100-1900 př. n. l. a je záhadou, jak se tady tyto kameny ocitly. Proto vzniká okolo Stonehenge hodně legend. Tady ta nám přišla nejzajímavější- Legenda vypráví o tom, že kameny z Irska na Salisburskou planinu přinesl ďábel. Jeden mu sice upadl do řeky Avon, ale zbytek balvanů donesl na místo, umístil je a zakřičel: „Nikdo nikdy nezjistí, jak se sem ty kameny dostaly!“ Kousek od něj však stál mnich a odpověděl: „Tak to si jenom myslíš!“ Na to po něm ďábel jeden z kamenů hodil a udeřil ho tak na patě. Kámen se zaryl do země a dodnes tam stojí (tzv. patní kámen – angl. Heel Stone). My však nevíme, jak to ve skutečnosti bylo, proto můžeme jen hádat.
Po stráveném dopoledni u Stonehenge, jsme se vydali podívat do blízkého městečka Salisbury, kterým protéká řeka Avon. Má přibližně 45 000 obyvatel a 1200 restaurací, klubů a barů, takže byste neměli mít starosti o plán na večer. Asi nejnavštěvovanější památka je Salisburská katedrála ze 13. století. Její kostelní věž má 123 m, což znamená, že je to největší věž na území Anglie. V katedrále můžete najít spousty zajímavých kousků, například Magna Charta z roku 1215 - právní dokument opatřený pečetí krále Jana, který stanovil vztahy mezi králem a jeho poddanými. Význam tohoto dokumentu pokračuje i dnešní době. Také zde nalezneme nejstarší funkční hodiny na světě z roku 1386 a nejdelší křížovou chodbu v Británii. Bohužel čas, který jsme měli na prohlídnutí Salisbury, vypršel a my se vydali do bývalého hlavního města - Winchester. Jak už jsem zmiňovala, Winchester byl opravdu hlavní město Anglie v 10-11. století. Známý Vilém Dobyvatel tu nechal postavit jeden ze svých prvních hradů, z něhož se dochoval pouze Hlavní sál (Great Hall). Dnes v něm můžete najít legendární Kulatý stůl, který údajně vyrobil čaroděj Merlin. A kdyby vás zajímalo proč právě kulatý tvar, to proto, aby si žádný rytíř nemohl nárokovat přednostní právo jako u tvaru čtverce nebo obdélníku. Odpoledne se pomalu blíží ke konci a my se ještě podíváme na Winchestrovskou katedrálu. Nejvíce nás uchvátila její délka 170 metrů, proto je taky nejdelší katedrálou Evropy. Tímto dnešní putování končí a my se opět vydáváme do svých domovů.
Tentokrát nám paní domácí uvařila kuře a divila se, proč chceme k tomu hranolky a ne salát. Po večeři opět následovala zmrzlina s ovocem. Mezi tím jsme si povídali o svých zážitcích z dnešního dne. Potom jsme poděkovali, popřáli dobrou noc a odebrali se do postele.

Warwick a Oxford Čtvrtý den začneme s malým zpožděním. (Jen tak mimochodem, když scházela naše opatrovnice z horního patra, nesla si skleničku s láhví od vína, které od nás dostala, takže jí dárek určitě potěšil.) Dáme si rychlou snídani, která je stejná jako včera. Potom můžeme vyrazit na místo setkání, kde nás nemine vynadání za zpoždění. Naštěstí nebylo tak veliké, protože se nečekalo jenom na nás. Když se naše výprava celá sešla, mohli jsme vyrazit na cestu k hradu Warwick a nemálo slavné škole Oxford.
Jako první si prohlédneme jedno z nejkrásnějších sídel Velké Británie z 11. století. Jestli jste si mysleli, že mluvím o hradu Warwick, tak jste se rozhodně nespletli. Warwick nás totiž zaujal různými „atrakcemi“, které jsou pro návštěvníky připraveny. Na hradě také můžete vidět spousty voskových figurín, protože v roce 1978 jej koupili majitelé muzea Madam Tussaud’s, (ve kterém se nachází voskové figuríny známých herců, sportovců, důležitých osobností atd.) a umístili je po hradě, aby ilustrovaly jeho historii. Když vás však postavy z minulosti omrzí, můžete si jít odpočinout do parku, kde se procházejí pávi. Jenže i ti už nás omrzeli, a tak se vydáme dál do města Oxford, který proslavila nejstarší univerzita v Anglii, ale mezi ní a městem panuje odedávna spor. První zmínky o univerzitě pochází z 12. století. Skládá z cca čtyřiceti samostatných kolejí, na nichž studovalo i několik známých osobností (např.: Rowan Atkinson- Mr. Bean, Bill Clinton- bývalý prezident USA, Tony Blair- bývalý premiér VB atd.) Mezi nejznámější koleje patří: Merton College- je považovaná za nejstarší kolej (1264), nachází se zde také nejstarší středověká knihovna, kde jsou vzácné knihy přivázány ke stolu řetězy, aby si je nikdo nemohl půjčit nebo dokonce ukrást. Magdalen College- nejkrásnější studentská ubytovna, ve které už od 16. století každoročně vítá kolejní sbor příchod léta zpěvem z vrcholu věže. Christ Church College- nejrozsáhlejší kolej v Oxfordu z roku 1525, jejíž jídelna je známá filmem Harry Potter, který tu byl natáčen. Uvnitř koleje můžete spatřit věž Tom Tower se šestitónovým zvonem, který byl navržen architektem Christopherem Wrenem. Tento zvon zvoní 101- krát ve 21:00 oxfordského času (Oxford leží 5 minut od Greenwiche). Kdyby vás zajímalo proč 101- krát zazvoní, to proto, že dříve tu studovalo 101 studentů a zvon je svolával (dával „signál“, že se zavírají brány všech kolejí), takže kdo přišel pozdě, musel platit vstupné. Když půjdete na nádvoří této koleje, uvidíte jednu z nejmenších katedrál Anglie – Christ Church Cathedral.
Na Oxfordu je samozřejmě mnoho dalších kolejí, ale i mnoho důležitých staveb. Radcliffe Camera- 1. kruhová knihovna ve VB z 18. století, jejíž kopule se může pyšnit 46 m. Blízko knihovny si ještě stihneme vyfotit Sheldonian Theatre, které se používá pro univerzitní účely (např.: při předávání akademickým titulů atd.). Bohužel už musíme toto městečko s „univerzitní“ atmosférou opustit a odebrat se domů k rodinám.
Tentokrát nám naše paní uvařila k poslední večeři fazole s masem, bohužel ty nejsou moje oblíbené, takže jsem se musela přemoct. Po večeři opět následovala zmrzlina a krátké povídání o dnešním kouzelném Oxfordu.

Londýn Poslední vstávání, poslední snídaně završená toustem, poslední svačina od naší rodinky, která nás naposledy odveze na místo vyzvednutí, kde se bohužel rozloučíme, s vědomím, že se už na 99,9 procent nikdy neuvidíme. Ano hádali jste dobře, dneska končí náš výlet do Anglie. Ale buďme rádi, jelikož hned nejedeme domů, nýbrž ještě jednou navštívíme Londýn. Počasí, které se tento den ukázalo, je přesně takové, jaké je pro Anglii velmi typické. Sluníčko málokdy vykouklo, vítr častokrát zafoukal, někdy se nám zdálo, že začíná trošku pršet atd. Na druhou stranu, jsme se nepotili a nebyli vyčerpáni ze stále svítícího slunce jako první den, kdy jsme sem poprvé přijeli. Autobus nás vyhodil blízko známého zvedacího mostu Tower bridge, na jehož konci začíná moderní čtvrť The City se spoustou zajímavých budov, jako například „Okurka“ nebo „Cibule“, které svým tvarem připomínají tuto zeleninu. První zastávkou, kam se podíváme dovnitř, je londýnský Tower, jehož místnosti byly dějištěm mnoha krvavých událostí v historii. Ačkoli je znám především jako místo, kde byli lidé vězněni a popravováni, sloužil i jako královská rezidence, zbrojnice, mincovna, zvěřinec, observatoř a také jako místo, kde jsou dodnes uloženy korunovační klenoty, které se nám podaří spatřit na vlastní oči. Za nejstarší budovu Toweru je považován White Tower z 11. století, kde jsme si prohlédli několik ukázek z královské sbírky zbraní. Pokud vás přestanou bavit prohlídky, tak se můžete vyfotit s „beefeaters“, což jsou stráže Toweru. Také jste určitě někdy slyšeli, že na Toweru jsou havrani, kteří když ulétnout, tak by měla padnout monarchie ve Velké Británii. Ale nemusíme se bát, poněvadž ptáci mají „přistřihnutá“ křídla, takže nemůžou pořádně létat a ještě navíc mají v zásobě další havrany. Protože je Tower u londýnské řeky Temže, vydáme se lodí na východ od Tower bridge do doků Svaté Kateřiny, které se nádhernými plachetnici jenom hemží. Takže celou cestu, kdy jsme jimi procházeli, jsme si všichni představovali, jak koukáme na svoje lodě ze střešního bytu, kterých tam bylo také hodně. Bohužel z doků se vydáme na poslední místo celého výletu, kde můžeme s přesností říct kolik je hodin. Určitě už víte, že je to nultý poledník v Greenwich. Tady se podíváme do Národního námořního muzea (National Maritime Museum) a Greenwichským parkem vyjdeme nahoru ke Královské Observatoři (The Royal Observatory), která je domovem Greenwichského času. Tady jsme měli jen chvilku na to, abychom se podívali do muzea, a pak už jsme byli všichni nacpaní u poledníku a předháněli se, kdo bude mít lepší fotku. Bohužel tady naše „Malé putování po Anglii“ končí a my znova absolvujeme 24 hodinovou cestu domů přes kanál La Manche, Belgii, Francii, Německo a na konci téhle dlouhé jízdy se konečně objeví naše milovaná země – Česká republika, kde svým rodinám budeme vyprávět zážitky z Anglie.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgjzOlpm8t

Anglie 2010

10.11.2011
Komentáře
4
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
evulinka
16.09.2013 16:35 193.86.90.***
 

Bydlím v Anglii už 6let a teď jsem přijela do ČR a budu tady až do Silvestra .I přesto,že v Anglii bydlím už zmiňovaných 6let tak jsem tam mnoho míst ještě nenavštívila a Váš článek mi pomohl trochu víc poznat Anglii.Díky moc :)))

  • Anonym (4)
  • Anonym (4)
Jakub
29.11.2011 16:44 193.32.30.***
 

Dobrý den. Také chválím. Krásné počtení i fotky :). Bydlím v Anglii již 7 let a procestoval jsem ji skoro již celou. Váš článek přináší mnohé vzpomínky a touhu zase se na cestování vydat :) Pokud byste se, či další čtenáři, někdy do Anglie (Londýna) chtěli vrátit, sepsal jsme pár tipů z mých cestování po Anglii a žití v Londýně (doprava, ubytování, kam zajít a co ochutnat) na webu http://www.mintytrips.cz. Přeji mnoho krásných dalších cest! Jakub

  • Anonym (5)
  • Anonym (23)
anetapozarovba 13.11.2011 19:02
Re: ...  

Děkuji moc :-).

  • Anonym (4)
  • Anonym (15)
Pavel
13.11.2011 16:28 94.230.156.***
...  

Skvělé počtení a fotografie! :-) ;-)

  • Anonym (4)
  • Anonym (12)
Zpět na všechny diskuze