A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Velká Británie - Cestopisy

Cambridge

Toto malé útulné univerzitní anglické městečko se mi poštěstilo navštívit v nedávné době. A stejně jako z Oxfordu jsem byla učarovaná atmosférou. Bohužel nebo bohudík nemám ani jedno městečko víc nebo míň ráda.

V nedávné době jsem po delší časové odmlce, a především uspěchaném životě v Londýně, měla možnost k výletu. Byl to vcelku spontánní výlet. V pondělí jsem bookovala jízdenky na autobus a v úterý ráno jsem s Lucy už seděly v autobuse.
Mohu podotknout, že to opravdu byl ohromující výlet již od začátku, kdy jsem po předchozích dvou náročných dnech téměř naspala 9hodin. I přes mé tři hlasité budíky jsem zaspala, a zaplať pánbůh ne až tak příliš pozdě. Nakonec i přes všechnu nepřízeň jsem se s Lucy setkala před odjezdovou halou. Autobus jsme stihly tak akorát, čtyři minuty do odjezdu. Šikulky O:-) . Ono ve finále jsme něco málo přes hoďku jezdily jenom po Londýně, jelikož spoj měl 3 zastávky před výjezdem na Cambridge, a to díky ranním traffic :D. Nakonec jsme měli asi zhruba půlhodinové zpoždění, což nebylo až tak hrozné.
Nejvtipnější na celém příjezdu byl náš úplně prvotní cíl. Starbucks či cokoliv, kde podávají kávu a pro mě, vzhledem k pětiminutovému odchodu z domu, něco malého ke snídani. Slečna, kterou jsme oslovily, se tvářila stylem ´A jé turisti´ . A to podotýkám, že neměla páru, že zhýčkané češky londýnským uspěchaným stylem života. I přes vše byla velmi přátelská a ochotná. Tímto bychom slečně ´studentce´ já i Lucy chtěly poděkovat za její ranní advice :)). Nakonec jsme zašly tedy do Starbucks (Už jenom z principu, že nemám ráda Nero café, i když nevím proč. Vlastně vím díky kamarádovi, který si tuto kavárnu vychvaloval a znehodnocoval Starbucks jakožto moji druhou neojblibenější kavárnu, i přesto, že v UK od r.2009 tuším neplatili daně. Ale co už je to jen káva. A stejně nej úplnně káva pro mě bude navždy Illy káva ;-) ). Po kávičce a skinny blueberry muffin jsme zamířily na University of Cambridge, která jen tak mimochodem údajně neměla hlavní budovu, jak nám pan řidič autobusu sdělil. Že vlastně cela Univerzita je složena z přilehlých kolejí, čímž jako celek je tvořena hlavní budova. Upřímně nevím, co na tom je pravdy. Nijak jsem po tom nepídila, a ani to nemám v plánu. Dále naše cesta směřovala do info centa, kde jsme za poplatek 1,50 pounds obdržely mapu, kterou jsme dobře využily. A to prosím pěkně tak, že jsme vyšli z centra, kde jsem úplně zapomněla zaplatit jeden pohled, a začly jsme hledat Round Church, který je jední ze čtyř kulatých kostelů v Anglii, takový unikát. Roztáhly jsme mapu a jak tak koukáme, koukáme, kde to vlastně jsme, tak mě opravdu nenapadlo nic lepšího než tu mapu otočit,, abychom jsme vžily do mapy a do místa, na kterém jsme se v danou chvíli nacházely. Načež moje spolucestovatelka propukla smíchu. A já, čerstvě probraná kávou ze Starbucksu, jsem na ni vrhla naprosto nechápavý a vyčítavý pohled. Nakonec jsem se musela taky smát. Dvě blondýny na výletě a nenapadne je nic lepšího než otočit mapu. Takové bylo její konstatování situace. No ano a lidi na nás koukali čemu se řehníme. Nakonec jsme Round CHurch našly. Mrkly jsme dovnitř, i když za vstup dvou liber, to nebylo nic slavného. Bylo to takové útulné, a měly jsme možnost shlédnout i krátký dokument z jeho historie, což bylo nejzajímavější na celé návštěvě.
Dále jsme vyrazily na univerzitní kostel Great St.Mary´s, kde byla možnost si vyjít 123 schodů na věž, z které jsme dostaly výbornou odměnu za naši udýchanost, a to výhled na městečko, na jednotlivé koleje a také na místní trh. Opravdu krásné.
Do finále jsme si schovali žolíka. A to punting na řece Cam, od kteréžto se odvedl název města, což v překladu laicky znamená most přes Cam. Punting je způsob, jak si v počátcích 20.století místní zpřijemňovali dny, především ty slunečné a teplé, kterých v propršené Anglii nebývá moc. I když zhruba dva roky zpět tu měli údajně naprosto úžasné léto, což se o tom posledním nedá moc říct. Hihi. Je to vlastně lodička se zhruba 12 místy k sezení. Člověk odpovědný pod záštitou provozující firmy, má za úkol danou skupinku proplavit po řece okolo jednotlivých kolejích a knihovny. Loďka je poháněna jeho sílou, kdy odráží velkým dřevěným kusem od hladiny ( že by takové ruční pádlo :P)). My měly to štěstí, že jsme chytly mladého a zapáleného původce, se kterým jsme se ale opravdu nenudily. Cesta je zhruba 45 minut a stálo nás to na osobu 13liber, což je vcelku dobrá cena. A opravdu mohu doporučit. Byl to krásný zážitek.
Nakonec nám zbylo trochu času tak jsme zašly na pozdní oběd, a ještě do jednoho baru na cider, kde jsme mimochodem potkaly Taťku Šmoulu se Šmoulama :D No tady v Anglii mají děsně v oblibě jakékoli párty dávat převleky, což je velmi kulturně obohacující. Člověk tak vyzkouší kdeco, a vůbec se nenudí :))
Nakonec i tento den skončil, a my byly nuceny odcestovat zpět k našim uspěchaným londýnským životů.
Jak krásně Lucy zkonstatovala: ´Bylo super vypadnout aspoň na jeden den z Londýna.´

další cestopisy
Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@